Proč ve vedení firem stále chybí ženy? Možná hledáme problém na špatném místě
České firmy řeší nedostatek kvalitních manažerů. Majitelé hledají lidi, kteří dokážou převzít odpovědnost, řídit změny a posouvat byznys dopředu. Přesto zůstává jedna skupina talentů dlouhodobě nevyužitá.
Ženy.
Ne proto, že by jim chyběly schopnosti. Často se ukazuje, že problém leží úplně jinde.
Muž se přihlásí. Žena zvažuje, jestli je dost dobrá.
Znáte to z výběrových řízení.
Muž splňuje polovinu požadavků a sebevědomě tvrdí, že pozici zvládne. Žena splňuje téměř všechno, ale přemýšlí, jestli už má dost zkušeností.
Není to pravidlo. Ale je to vzorec, který se v byznysu opakuje překvapivě často.
Výsledkem je paradoxní situace. Firmy si stěžují na nedostatek manažerů, zatímco řada schopných žen zůstává o krok zpátky jen proto, že si nastavují vyšší laťku než jejich mužští kolegové.
Největší překážkou totiž mnohdy není konkurence ani trh.
Je jí vlastní pochybnost.
Talent není problém. Příležitost často ano.
Ve středním managementu ženy běžně potkáte. Vedou HR, finance, zákaznické týmy nebo provozní oddělení. Jakmile se ale podíváte na pozice výkonných ředitelů nebo lidí odpovědných za celé firmy, jejich počet dramaticky klesá.
Čím výš se v organizační struktuře dostanete, tím méně žen uvidíte.
Důvodů je několik. Část z nich souvisí s rodinou a přerušením kariéry. Část s historickým nastavením společnosti. A část jednoduše s tím, že lidé mají tendenci vybírat si nástupce, kteří jim jsou podobní.
Pokud většinu firem vedou muži, často podvědomě hledají další muže.
Ne záměrně. Jen přirozeně.
A právě tady vzniká prostor pro otázku, kterou by si měl položit každý majitel firmy:
Nepřehlížím ve vlastním týmu někoho, kdo by mohl být skvělým lídrem?
Dobrý manažer není otázkou pohlaví
Byznys dnes potřebuje méně stereotypů a více výsledků.
Nikdo nevede firmu dobře jen proto, že je muž. Stejně tak ji nikdo nevede dobře jen proto, že je žena.
Přesto existují určité rozdíly, které stojí za pozornost.
Ženy bývají silné v komunikaci, naslouchání a budování důvěry. Často dokážou rychleji pochopit, co se skutečně děje uvnitř týmu. Zaměstnanci se jim otevírají a problémy se dostávají na stůl dřív, než přerostou v krizi.
Muži bývají přímočařejší v rozhodování a řešení konfliktů.
Úspěšné firmy ale nepotřebují jeden styl řízení.
Potřebují kombinaci obou.
Sebevědomí není totéž co kompetence
Jedna z největších chyb, které firmy při výběru manažerů dělají, je zaměňování sebevědomí za schopnosti.
Lidé, kteří působí nejjistěji, nejsou automaticky těmi nejlepšími kandidáty.
A naopak.
Mnoho velmi schopných manažerek dlouhodobě bojuje s pocitem, že musí být dokonale připravené, než udělají další krok. Přitom jejich výsledky často mluví jasněji než jakýkoliv životopis.
Pro majitele firem je to důležitý signál.
Pokud vybíráte vedoucí lidi pouze podle toho, kdo se umí lépe prodat, můžete přehlédnout ty, kteří firmě přinesou největší hodnotu.
Polovina trhu talentů zůstává nevyužitá
Většina firem dnes řeší růst, nástupnictví, generační obměnu nebo nedostatek kvalitních lidí ve vedení.
O to zvláštnější je, že stále existují bariéry, které části talentovaných lidí komplikují cestu nahoru.
Nejde o kvóty. Nejde o politiku. A nejde ani o to, aby ženy dostávaly příležitosti jen proto, že jsou ženy.
Jde o mnohem praktičtější otázku.
Dokážeme ve firmách rozpoznat potenciál bez předsudků?
Protože v době, kdy je kvalitní management jedním z nejvzácnějších zdrojů na trhu, si přehlížet schopné lidi jednoduše nemůžeme dovolit.
