Jaromír Jágr dělal ve svých nejlepších letech vždycky po tréninku ještě 1000 dřepů. Myslíte si, že to bylo tak, že se jednou rozhodl a řekl si: „Já tu tisícovku dám!“ a udělal je?
Ne, začal na stovce a postupně si přidával, až jednou tu magickou hranici pokořil. A tak je to se vším. Nedávno jsme seděli u klienta na poradě. S kolegy jsme zvyklí, že se běžně zavřeme na 8 nebo 9 hodin a usilovně pracujeme, dokud všechno nevyřešíme.
Seděl tam s námi syn majitele a po třech hodinách už bylo vidět, jak se na židli netrpělivě ošívá. Nakonec to nevydržel a řekl nám: „Chlapi, na jak dlouho to tak ještě vidíte?“ Nejprve jsme se na něj všichni naprosto nechápavě podívali, a pak nám to došlo. On absolutně nebyl navyklý na usilovnou práci.
I to se totiž člověk musí učit. Stejně jako při sportu trénujeme fyzickou výdrž, tak disciplinovanou prací zvyšujeme psychickou odolnost. Osobně nemám problém celý den soustředěně pracovat, pak se věnovat rodině nebo jiným aktivitám. Tam už totiž proběhne změna rytmu, je to jiná činnost a člověka to spíše nabije, než vybije.
Ostatně, viděli jste někoho, kdo by se 3 hodiny denně válel u televize a pak působil energickým dojmem? Takoví lidé mi naopak připadali naprosto bez života. I odpočívat člověk musí umět.
