Ve velkém množství firem je stále nastaveno něco jako prúměrné odměňování pro všechny stejně. Proč to takhle nemůže fungovat? Znáte ten příběh?
Profesor ekonomie vysvětluje studentům, že stejné odměňování pro všechny, sociálně spravedlivé, přináší jen zhoršení pro všechny. Nesouhlasíme, tvrdí dobrá polovina studentů. Ok, uděláme malý pokus s průměrem.
Příští týden je písemka. Studenti mají různé známky. Ale profesor jejich známky napříč třídou zprůměruje tak, že všichni dostanou za 3.
O týden později písemka znovu. Celé se to opakuje. A opět průměr. Pro všechny za 3.
Když to tak udělá stejně i o týden později, řeknou si jedničkáři, že se na to můžou vy.... a na další písemku se už nepřipravují tak pečlivě. Trojkaři jsou v pohodě a pětkaři jsou nadšeni.
Další týden se to celé opakuje, ale kvůli demotivaci a nepřipravenosti jedničkářů vychází průměr na celou třídu za 4. O pár rýdnů později je výsledný průměr z písemek za 5. Protože ty dobré nemotivuje za lajdáky. Nakonec mají všichni za 5.
Měřit všem stejným metrem je správné a spravedlivé. Kritéria odměny musí být pro všechny podle stejných pravidel. Ale dávat všem stejnou odměnu ničí výkonnost týmů i firem, protože nikdy nemáte všechny lidi stejně šikovné, schpné a výsledkotvorné.
personální audit