Blog

Čím dál víc lidí mi říká, že jsme vlastně vytvořili jedinečnou službu. Trochu jsem se nad tím zamýšlel a musím jim dát za pravdu. 👇

Interim management tu před námi už samozřejmě existoval, v drtivé většině případů se ale jednalo o dodávání pozic do středního managementu v korporátech. My ale z 99 % dodáváme výkonné ředitele, kteří firmy řídí, a tím jsme na trhu unikátní. 👍

Když jsme se rozhodli vstoupit na polský trh 🇵🇱, vycházeli jsme z předpokladu, že pokud je v Česku 45 až 50 tisíc malých a středních firem, tak v Polsku jich bude čtyřikrát víc, protože je to zhruba 4x větší trh.

Nedávno jsem slyšel pravidlo, které hezky shrnuje to, o co se po odchodu z operativy snažím. Jmenuje se TY-MY-JÁ. 👇

Naši interimové jsou z 99 % muži a my bychom to chtěli změnit, jen se nám těch žen tolik nehlásí. Třeba si říkají, že je to mužský svět a ta práce jde jen těžko skloubit s rodinou. Tak to ale není. 👇

Teď je ve firmách velký tlak na plošné zvýšení mezd. 💰 Požadavek ze strany zaměstnanců je to pochopitelný, je ale potřeba mu nepodléhat.

Víte, jak často se nám stává, že přijdeme do firmy, která je v potížích, a zjistíme, že všichni lidé tam jedou na fixu? Všichni jsou v pohodě, jenom majitel přemýšlí, kdy si to hodí. ❌ Pak člověk přijde do firmy, kde všechno šlape jako na drátkách a celá společnost se sune dopředu jako ledoborec.

Znám několik lidí, kteří měli velmi dominantní matku nebo otce a nadosmrti je to poznamenalo. Dochází k tomu překvapivě často. Muž (nebo žena) je zvyklý být boss, řídí firmu a všichni skáčou tak, jak píská. Business je tvrdá disciplína a někdo prostě lidi řídí bez skrupulí, když to řeknu hodně eufemisticky. 👇

JPF teď letí dopředu jako střela 📈 a já se snažím o to, aby ten růst byl co nejvíce řízený a udržitelný. Hlavně kvůli našim lidem. Jejich zápal pro věc je teď neskutečný, ale já už myslím trochu dopředu a snažím se, aby je to neomrzelo. Chci, aby se neutavili, nevyčerpali, nepřetáhli.

"Do problémů vás nedostane to, co neznáte, nýbrž to, co se známým být jen zdá."
Mark Twain

Po těch víc než 450 firmách, co jsme za 15 let dávali v JPF do kupy, víme, co čeští podnikatelé znají, i o čem se domnívají, že znají - a ono se to nakonec ukáže být mylné.

Kdybyste měli problém se srdcem a jediné, co by vám pomohlo, by byla operace, šli byste si ji provést sami? 👇

Ostatně, je to otázka života a smrti, tak to přece nemůžete nechat na někom jiném, je to tak? Asi ne. Přesto podobným způsobem stále smýšlí většina podnikatelů o své firmě, a to i když se dostanou do potíží, na které jsou vlastními silami krátcí. ❌

„Pane Jemelko, a nemají vaši klienti strach vás pustit pod pokličku? Nebojí se, že vynesete jejich know-how?“ 🤔

Samozřejmě že občas tuto obavu z počátku mají, to je naprosto přirozené. My s nimi pochopitelně podepisujeme NDA a garantujeme naprostou mlčenlivost, ale důvěra se buduje postupně. Proto od nich nechceme přístup ke všemu na první dobrou, v tomto jsme velmi chápaví.

Dostal jsem hodně zajímavou otázku, co prý mě naučila pozice leadera?
Tak především, přátelé, mě naučila neskutečné trpělivosti s lidmi. 😃

Ve svých začátcích jsem si pokládal otázky typu: „Jak jen to mohl takhle pokazit? Dělá mi to naschvál? To přece není možné, že by zvládnul udělat takovou blbost?“ 🤷‍♂️

Zavádíme ve firmě novou věc a já jsem z toho absolutně nadšený. Usilovně se snažíme maximalizovat úspěšnost našich projektů. Meziročně jsme se dostali z 80 % na 82,9 %. Při cca. 80 řízených firmách, "not bad"… 📈

Možná vám to nepřijde jako příliš velká změna, věřte mi ale, že nyní už je každé procento nahoru opravdu vydřené. No a teď už k té nové věci. 👇

„Pane Jemelko, vy jste říkal, že podnikatelé by měli v ideálním případě většinu věcí delegovat na své kolegy a věnovat se pouze strategickým záležitostem. No jo, ale co má dělat člověk, který stratég není?“ 🤔

Co má dělat, si radit netroufnu, ale poradím vám, co by určitě dělat neměl. Podnikat. Člověk, který nemá vlohy pro strategii, může být špičkovým zaměstnancem nebo živnostníkem, k budování firmy je ale strategické myšlení zkrátka nutně potřeba.

Náš kolega udělal nedávno chybu. Potenciální zákazník, majitel jedné středně velké firmy, se chtěl s námi co nejdříve sejít. Kolega měl v požadovaný den již 5 schůzek, chtěl však panu majiteli vyhovět, takže si setkání s ním domluvil. 📅

V poslední době jsem jako spolupodnikatel vstoupil do několika firem. Záměrně nepíšu jako investor, protože vždy stojím o rovnocenné partnerství. 🤝

Zajímá vás, jak vypadá začátek takové spolupráce? Většinou je to jako přes kopírák s firmami, které řídíme. Majitel je odborník na danou oblast, pohřbený až po uši v operativě, dělá všechno a nic ve zběsilém tempu…No však to znáte, většina z nás si tím prošla. 😃

Elon Musk, Steve Wozniak a řada dalších lidí působících v oblasti AI varuje před rizikem, které by pro lidstvo mohly znamenat systémy AI s inteligencí konkurující té lidské. ⚠️

Nedávno proto také vznikla petice, která vyzvala k šestiměsíčnímu pozastavení vývoje AI výkonnějšího než GPT-4. Pokud by k tomu dobrovolně nedošlo, měly by v tomto ohledu zasáhnout státy.

Řekl bych o sobě, že jsem poměrně tolerantní člověk, ale některé věci bych svým lidem v žádném případě netoleroval.

👉 1.) Jakýkoliv druh arogance nebo povyšování se nad druhé. A to už vůbec nemluvím o řvaní na ostatní, z toho mi vždy vstávaly všechny vlasy na hlavě. Jsme přece lidé! Ať už pracujeme na jakékoliv pozici.
 

Psal jsem  o blátě. Respektive o tom, že když budete v podnikání sprintovat, brzy se utavíte a zaručeně vás to přestane bavit. 👇

To je ale pouze jedna strana mince. Je to jen jeden z důvodů, proč se podnikatelé po určité době zastaví na místě a už nikam nerostou. Ten druhý je přesně opačný.

Když půjdete po blátivé cestě pomalu, nebude to taková katastrofa, protože budete vidět, kam šlapete. A když na vás občas přece jen trocha toho blátíčka ulpí, lehce ho ze sebe sundáte a pokračujete dál. 👇

Tak a od teď už jsem Jurek Jemelka, jinak mi totiž v Polsku neřeknou. 😃 Měl jsem nedávno schůzku s 6 novými interimy a byl jsem ohromen. Je úžasné sledovat, že i když jsou z jiného státu, mají úplně stejné DNA a nastavení jako naši lidé. Jsou to zkušení muži a žena po padesátce, ale mají chuť do práce, kterou by jim mohli závidět i dnešní dvacetiletí. 👍

„Jirko, vždyť už máš vyděláno, proč se pořád tak honíš, kdy už budeš mít dost?“ Nikdy nebudu mít dost. 😃 Protože to nedělám pro peníze. Pro peníze nepodniká žádný podnikatel, který opravdu něco významného dokázal.

Mám jasnou vizi, kterou chci naplnit. Mým cílem je pomoci co nejvíce malým a středním firmám k úspěšné existenci. Nechci svět plný korporátů, které si s námi budou hrát jako s pěšáky na šachovnici. ♟️ Chci, aby zdravá páteř byznysu – segment SME – zůstal zachován a dále vzkvétal. To je to, co mě žene pořád dál.

V Česku rádi budujeme rodinné firmy. 👪 To je jistě chvályhodné. Ale víte, že generační obměnu nepřežije více než polovina z nich? Předání třetí generaci pak úspěšně proběhne už jen v naprostém minimu případů. Proč tomu tak je? 👇

No protože ne každý potomek má geny, schopnosti nebo chuť dělat business. Naše představy jsou často jiné než touhy našich dětí. Zažil jsem mnohokrát situaci, kdy syn nebo dcera majitele firmy byli tlačeni do toho, aby firmu jednou převzali, i když ve skutečnosti chtěli dělat něco úplně jiného. Většinou to pak nedopadne dobře. ❌

Hodně teď slýchávám diskuse o drastickém zdražení potravin a neetických maržích. Mohou za to zemědělci, kterým meziročně vzrostl zisk o 142 %, nebo řetězce? 🤔

Přijde mi to podobné, jako kdybychom moralizovali o tom, kdo před časem neúměrně zvednul marže na benzinu, naftě nebo energiích a kdo si na tom nejvíce polepšil. Je to celospolečenský stav? Je to kartelová dohoda?

Já vím, že to delegování je těžké. Spousta z vás si o něm čte a dodneška si říká: „To se jim to mluví, jenže to, co dělám já, prostě delegovat nejde, to nikdo neudělá v kvalitě, ve které to odvádím já. Zkoušel jsem to mockrát, ale nejde to.“ ❌

Pak je asi dobré se zamyslet nad dvěma věcmi.

Rozjeli jsme interní vzdělávací akademii a řeknu vám, že jsem z toho nadšený. Pro naše lidi to není povinné, přesto zájem je. 👍

Firemní vzdělávání často nefunguje ze dvou důvodů. Tím prvním je, že v dané společnosti nejsou lidé dychtiví po vzdělání. Pak se můžete přetrhnout a stejně to moc fungovat nebude. Všechno tedy opět začíná u správného výběru spolupracovníků.

Jak moc jste k sobě ve firmě upřímní? Jaký je váš šéf? Dokážete mu říct pravdivou zpětnou vazbu bez zbytečných příkras a přešlapování? 👇

Já vždycky v JPF lidi učím, aby mi říkali věci, odpusťte mi ten termín, tzv. na plnou hubu. K čemu by mi bylo, kdybych kolem sebe vytvořil armádu yesmanů, kteří by většinu pracovního dne trávili tím, že by mi pochlebovali a skrývali by přede mnou všechny negativní informace? 🤔 To by se mi ta firma dávno rozpadla.

„A jak to teda je, když řídíte tu firmu a majitel nesouhlasí s kroky, které chcete udělat?“ Zdánlivě jednoduchá otázka, ta odpověď už je ale poněkud složitější. 👇

Ono totiž záleží na tom, jak je daná věc důležitá. Často dochází k tomu, že ve firmě pracuje rodinný příslušník, který pro ni není přínosem a vyměnit ho bývá z pochopitelných důvodů komplikované. Majitel o tom většinou nechce ani slyšet. 🙅‍♂️

Povím Vám o tom, co podnikatelé během svého snažení nejvíce podceňují. Tipnete si, co to je? 👇

Dle mého názoru je to psychické zdraví. Mentální stav mysli. Když toho má průměrný zaměstnanec moc, pracuje v rámci své pracovní doby a řeší to s nadřízeným. Podnikatel ale žádného nadřízeného nemá a často nemá ani nikoho, komu by mohl část svých povinností delegovat.

Teď je nebo minimálně dlouhé roky byla doba, kdy šlo extrémně snadno získat peníze. 💰 A změnilo to i přístup k podnikání. 👇

Když se bavím se staršími podnikateli, často vzpomínáme na to, jak jsme naše firmy museli vybudovat krok za krokem hezky od píky, většinou jen s penězi, které jsme si sami našetřili. Maximálně pomohla širší rodina.

Myslím si, že my čeští podnikatelé bychom na sebe měli být více hrdí. Rozjíždíme teď Polsko a třeba ve srovnání s ním máme mnohem víc globálních značek. 👍

Máme také opravdu silné jádro malých a středních podnikatelů. A tím hlavním důvodem, proč dělám to, co dělám, je, že chci, aby to tak i zůstalo.

Proč se na nás klienti vůbec obrací? Nechme je to říct vlastními slovy:

Možná jsme v tomhle trochu staromódní, ale my opravdu myslíme vážně to, co říkáme. Každý interim manažer, který k nám nastoupí, podepisuje vnitrofiremní manuál, něco jako etický kodex naší firmy. 📃 Není to právně závazný dokument, ale uchazeč jeho podpisem stvrzuje, že se seznámil s hodnotami naší firmy a způsobem, jak fungujeme.

Už jsem to psal. Lidé NEJSOU výrobní faktor. Lidé jsou lidské bytosti. Nikdy mě nepřestane fascinovat nabubřelost některých manažerů, kteří opravdu žijí ještě v době dávno minulé. 👇

Nedávno jsem to viděl v jedné firmě. Manažerka přišla za čtyřmi kolegy a řekla jim: „Dobrý den, já jsem XY a jsem vaše nová NADŘÍZENÁ.“ To je fakt na protočení očima. Zněla u toho jak generálka obrovské armády, přitom má v týmu pár lidí. Hlavně, že má funkci. ❌

Naše zahraniční expanze se nám docela daří. 🌍 Na Slovensku to šlape, vypadá to, že v blízké době nám přiskočí dalších 7 až 8 klientů. V Polsku teprve začínáme, ale krůček po krůčku se suneme kupředu. Sám se na rozvoji podílím a je to velice zajímavé.

V čem je podle vás rozdíl mezi obyčejným šéfem a skutečným lídrem? 🤔

Já si myslím, že ten rozdíl je v opravdovosti. Šéfa si představuji jako člověka, který dohlíží nad tím, aby byly splněny úkoly. Stylem bude – bude, nebude – nebude.

Je vtipné, jak se vyvíjí představa o výkonnosti člověka. Nebo aspoň mně se tak vyvíjela.

1.fáze
Ještě poměrně do nedávna jsem byl přesvědčený, že být efektivní znamená stihnout co nejvíc věcí za hodinu času. A čím víc toho za hodinu zvládnu, tím jsem výkonnější.

 A je důležité to přiznat. Děláme všechno pro to, abychom pro danou společnost zvolili toho správného interima. 👇

Někdy se to ale i přes naši největší snahu a propracovaný systém výběru nepovede. Interimovi se ve firmě nedaří a hned od začátku to drhne. Takovou situaci okamžitě řešíme. Pokud je to něco zásadního, řídícího člověka ihned měníme.

„Nejsou lidi. Prostě nejsou. Nikdo nechce makat!“ ❌
Spousta podnikatelů asi pořád žije v 19. století. O lidech mluví jako o výrobním faktoru, protože ve své mysli jsou o několik století pozadu. Myslí si, že jejich zaměstnanci zatnou zuby a obětují všechno pro lepší život někoho jiného. 👇

Na začátku podnikání jsem si chtěl vzít půjčku 300 tisíc korun. 💰 Obešel jsem několik bank, ale žádná z nich mi nepůjčila. A to bylo to nejlepší, co se mi mohlo stát.

Když totiž nemáte moc finančních prostředků, donutí vás to být efektivní. Otáčíte každou korunu a zvažujete, jak ji optimálně alokovat. Pokud založíte startup a nafasujete si od investorů několik milionů, nic vás nenutí přežít. 😃

Pisklavý hlas dcerky mě vrátí do reality: "Tati, proč se na ni tak díváš?" Velké oči na mě civí a čekají na odpověď.

Sedíme u stolu, vychutnávám si kávu a tiramisu. Děti mlsají.