Blog

V moderním podnikání není prostor pro stagnaci. Růst a konkurenceschopnost jsou závislé na schopnosti firmy neustále se vyvíjet a zdokonalovat. Investice do vzdělávání a vývoje zaměstnanců jsou nutností.

Slyšel jsem zajímavou myšlenku, asi ji znáte. Kdo umí, buduje vlastní firmu, kdo neumí, školí ostatní. Já s tím nesouhlasím. Představte si učitelku, která neumí spočítat ani 5 + 5, ale učí děti ve škole součty, násobení, odčítání atd. To prostě nejde. Podle mě jen ten, kdo umí, může učit. V opačném případě se nejedná o učení, ale o podvod. Když neumíte a učíte, podvádíte.

Jak na management změn? Ve světě podnikání se často setkáváme s tlakem na rychlé a radikální změny. Nicméně, zkušenosti nás učí, že překotné změny mohou přinášet spíše problémy než úspěch.

Management změn mnohdy leží v důvěře v lidi ve vaší firmě a postupné zdokonalování fungujícího.

Podnikání z pláže, ta romantická představa spojená s ginem v ruce a počítačem na klíně, láká mnoho lidí. Avšak, je to skutečně možné, nebo jde spíše o iluzi?

Realita digitálních nomádů

Podnikání z pláže nám pořád nevymřelo. Však už jste to určitě také na LinkedInu viděli. Muž nebo žena leží na pláži, v jedné ruce drží gin s tonikem a v druhé ruce počítač. Prostě buržoazní póza, která má dokládat úspěch. Přitom tihle lidé většinou nejsou žádní podnikatelé, ale digitální nomádi, kteří si měsíčně vydělají maximálně sto nebo sto padesát tisíc a většinu z toho utratí za svůj nákladný životní styl, takže jim ve finále nic nezbyde. 

Přemýšlíte, s čím podnikat? Když se bavím s lidmi, kteří by chtěli podnikat, ale nikdy to neudělali, často slýchávám: „Potřebuji přijít s nápadem na nějaký produkt, který tu ještě není.“ nebo „Hledám díru na trhu, potřebuji najít něco, kde není konkurence.“ Je to skutečně ten správný přístup?

Krizová situace = strategie, opatření a také krizová komunikace. Majitelé firem se mě občas zeptají, jak mají lidem vysvětlit, že teď prostě musí učinit určité kroky, které se jim moc líbit nebudou.

Poslední 3 roky každý rok růst přes 50 % v obratu firmy. Zatímco ostatní firmy v rámci konkurence stagnují či rostou mírně, tato firma válí. Klient s námi chce spolupracovat, abychom přinesli do řízení firmy stabilitu a systém.

Když se s ním bavím o tom, v čem tkví tajemství jeho úspěchu, odpovídá velmi pragmaticky:

Leadership v praxi: Odpovědnost, pokora a inspirace

‚‚Kdybych byl pane Jemelko na své lidi ve firmě tak tvrdý, jak jsem na sebe, nikdo by ve firmě nepracoval.‘‘ Startovali jsme spolupráci s retailovou firmou o tisíci zaměstnancích a na konci dne zazněla tato slova. Ta mě zaujala natolik, že jsem se majitele firmy ptal dál: jak to myslí, jak vlastně začínal a jak vypadá jeho denní život dnes? Abych ho lépe pochopil.

Když skončil své vyprávění, seděl jsem tiše, s vědomím, že se ještě mám hodně co učit, a s velkým respektem mu říkal: ‚‚Klobouk dolů.‘‘ Mávl rukou na znamení, že o takové pochvaly nestojí.

Zdravá firemní kultura aneb budování silné firmy

‚‚A pane Jemelko, co je to tedy ta zdravá firma, o které pořád mluvíte?‘‘ Firma samozřejmě netrpí žádnými vnějšími nemocemi, jako je chřipka nebo angína. Firma trpí nejvíce tím, když má špatné lidi. Pak není zdravá, ale nemocná. 

Delegování na začátku může být náročné, ale je nezbytné. Proč tak často slyšíme nebo čteme o podnikatelích, kteří vyhořeli? Dle mého názoru je to tím, že se nejedná o podnikatele, ale o zakamuflované manažery, kteří prostě a jednoduše neumí delegovat.

Firmu lze řídit všelijak. Záleží na mnoha faktorech. Osobnost zakladatel/e(ky), velikost firmy, aktuální výzvy či problémy, které zrovna řeší atd. Proč je důležité vnímat ji nejen jako organizaci – ale také jako komunitu lidí?

Čas od času dostanu otázku: ‚‚Proč si mám platit JPF? V čem je to lepší, než kdybych si prostě najal nějakého sólistu?‘‘

Sólista versus executive interim manager JPF

Sólisté jsou určitě fajn, někteří z nich jsou i šikovní, problém je v tom, že si i práci hledají sami a často pak skočí po dobré příležitosti, i když vědí, že pro ně není úplně vhodná. Ze služeb do výroby se nepřeskakuje úplně lehce, zvlášť když na to budou zcela sami.

Do našeho private equity fondu teď dostáváme zvýšené množství poptávek od majitelů, kteří by rádi svoji firmu nabídli k akvizici. Většinu těchto případů nereflektujeme. Opakuje se tam ale jedna věc: píšou v tu nejméně vhodnou dobu.

Nejlepší je firmu prodávat, když to vůbec nepotřebujete. V momentě, kdy všechno vypadá růžově a vaše společnost stále roste. Když už prodat musíte, protože nevidíte jiné řešení, většinou to nedopadne moc dobře.

Řadu firem zakládají lidé, kteří se vlastní tvrdou pílí vypracovali a jsou špičkoví experti ve svém oboru. Často se jedná o technicky zaměřené lidi. Nejsou to ale podnikatelé v pravém slova smyslu.

Pravý důvod, proč s podnikáním začínají, nemá totiž většinou s podnikáním mnoho společného. Tito majitelé malých podniků mají většinou zaměstnanecké myšlení. Firma pro ně není firmou, ale místem, kam chodí do práce.

Personální řízení je uměním pochopení potenciálu vašich spolupracovníků a nabízením příležitostí, které je nechají vyrůst. Dostal jsem otázku, na kterou není vůbec lehká odpověď: ‚‚Pane Jemelko, jak dostanete ze svých lidí maximum, aniž byste jim ublížil?‘‘

Na tohle neexistuje žádná poučka ani léty prověřený postup. To se prostě musí zkusit. Často vyzkouším člověka na jedné pozici a on mi doslova pod rukama rozkvete do něčeho úplně jiného. Obecně je ale potřeba co nejlépe otestovat potenciál daného člověka.

Jak se stát úspěšným obchodním manažerem? Co prodává? Dobrá cena, nebo kvalitní produkt? Obchod se špatně učí, myslím si, že člověk se v něm může zdokonalit jen do určité míry. Základem je mít dar od Boha a ještě jednu věc, o které vám chci dnes povědět.

Nedávno jsem ve firmě řešil s kolegou dva potenciální klienty. Nezapočali spolupráci a zjišťoval jsem proč. Ukázalo se, že dramaticky zaspal náš obchod. Ono totiž opravdu nestačí mít perfektní reference, kompetitivní cenu nebo skvěle zpracované materiály. 

Kontaktoval mě pán s dotazem, zda ‚‚děláme‘‘ i firmy v insolvenci. Odpověděl jsem mu, že to není naše parketa. Svěřil se mi, že insolvencí firmy prošel. Myslím si, že jeho příběh a zkušenosti mohou pomoci srovnat myšlenky i někomu dalšímu.

Předal jsem operativní řízení JPF v Česku našim třem manažerům. Firmu teď vnímám jako dítě, které vyrostlo z dětských firemních nemocí, dospělo, převzalo hodnoty, získalo sebedůvěru, je schopné fungovat svobodně a zodpovědně. Vybudovat něco, co je úspěšné a co je časem schopné fungovat bez vás, to je skvělý pocit.

Ocitli jste se v situaci, kdy je finanční stabilita vašeho podniku v ohrožení a ptáte se, jak váš podnik v krizi řídit?

Úvěr není řešením

Nejhorší věcí, které se v zoufalství můžete dopustit, je vzít si úvěr, protože vám někdo dluží peníze. Nevěřili byste, jak často se toto děje. Udělejte všechno pro to, ať vám odběratelé platí závazky včas. Úvěr může na první pohled vypadat jako lákavé řešení, avšak velice pravděpodobně vám způsobí další finanční problémy.

Rozdíl mezi šéfem a leaderem může na první pohled působit jako jemná nuance, ve skutečnosti se ale jedná o zásadní rozdíl v přístupu k vedení a motivaci týmu. V dnešním světě, kde se zdá, že každý může zaujmout vedoucí pozici, je důležité pochopit, co opravdové leadery odlišuje od obyčejných šéfů. Jak se stát leaderem a druhé inspirovat k úspěchu?

Představte si, že máte vážný problém se srdcem, a jedinou nadějí na záchranu je operace. Přiložíte si skalpel na hrudník sami? Pravděpodobně ne.

A přesto, když se podnikatelé dostanou do podobné situace se svojí firmou, často zvolí DIY přístup – a to i když se dostanou do potíží, na které jsou vlastními silami krátcí: „Jsem lídr, tohle je moje zodpovědnost, nemůžu si dovolit požádat o pomoc. Co by si o mně pomysleli moji zaměstnanci? Co by na to řekli ostatní? Naše firma přežila mnoho výzev, přežije i tuto.“

Podobně jako je lepší svěřit své srdce do rukou zkušeného lékaře, který zachránil mnoho životů, je i v řízení firmy moudré hledat pomoc od odborníků. Co je pro úspěšný krizový management klíčové?

Peněžní tok, neboli cashflow, není prázdný finanční pojmem, kterým by se měli zabývat pouze ekonomové. Úspěch se totiž odvíjí právě od něj, ať už se bavíme o firmě velké nebo malé. Cashflow je totiž krevní oběh vaší firmy. Přinášíme vám 6 rad, jak cashflow vaší firmy chránit a firmu nenechat vykrvácet.

Dnes si dáme malý rychlokurz strategického rozvoje malých a středních firem. Celý proces dost připomíná hru, kterou všichni známe – šachy.

Často se mě lidé ptají, JAK začít podnikat. Zdánlivě jednoduchá otázka, která ale v sobě skrývá komplexní svět rozhodnutí, strategií a nečekaných překážek. V poslední době k tomu ještě navíc přibyla druhá: „Je teď „v krizi“ rozumné se do něčeho pouštět?“

Když se vaše firma dostane do krize, nejdůležitější je se z toho nesložit. Není to dávno, co si mě zavolal na pomoc podnikatel, jehož firma se dostala do potíží. Seděl jsem s ním u stolu a viděl před sebou velmi nervózního člověka. Vybudoval firmu z nuly na obrat téměř 200 milionů, což se málokomu podaří. Teď ale přišlo kromě jiného dramatické zdražení materiálů a dalších vstupů a s tím přišly velké potíže.

Psal jsem o tom, proč a jak se stavím ke všem těm vládním opatřením. V souvislosti s tím jsem dostal otázku, zda je podle mě na těch vládních škrtech i něco pozitivního. Dobrá changemind otázka...

Má-li konsolidační balíček nějaká pozitiva, pak snad jedině snahu o zkrocení státního dluhu. Nabyl obřích rozměrů a pokud se s ním nic neudělá, následky budou hořké. Ovšem snaha o zásah míří na špatnou stranu. Není šikovné, že vláda myslí hlavně na to, jak státu zvýšit příjmy. Přitom osekání výdajů je stále nedostatečné.

Umělá inteligence je teď na LinkedIn velké téma. Všímám si, že jsou tu lidé rozděleni tak trochu na dva tábory. ⚔️

Jedni píší, že se absolutně změnil svět a srovnávají AI se zavedením elektřiny nebo internetu, a ti druzí tvrdí, že je to vlastně jen trochu chytřejší kalkulačka a zbytečný hype. 😃

Vnímám kolem sebe hodně stížností na snižující se životní úroveň. 📉 Na první pohled to tak tedy moc nevypadá. Dovolené jsou vyprodané, hospody narvané k prasknutí a na silnicích zácpy.

V každém případě se mezi lidmi hodně řeší vládní úsporné balíčky, kde nakoupit levněji anebo jak co nejvíc ušetřit. 💰 Docela mi tam ale chybí ta druhá strana mince. Moc neslyším otázky typu: Jak mohu vydělat víc? Co musím udělat pro to, abych byl v životě úspěšnější? Jak na sobě zapracovat? Co můžu dělat lépe, než dělám dnes?

Jedna z nejčastějších obav podnikatelů, tipnete si, která to je? 🤔
Je to strach delegovat. Velká spousta podnikatelů se vyloženě bojí předat věci dál. Každý to sám uděláme nejlépe, to je přece jasné, nebo ne?

No právě, že ne. 😃 Spoustu věcí dokážou naši kolegové udělat stejně kvalitně jako my sami a některé z nich dokonce ještě mnohem lépe.

Najít vhodného interima pro firmu není jen o jeho schopnostech, to by bylo až příliš jednoduché. 😃 Jak vám potvrdí každý majitel firmy, který se snažil sehnat výkonného ředitele, těch věcí, které se musí potkat, je mnohem víc.

Pokud je majitel výrazný extrovert a vy mu do firmy pošlete extrémního introverta, nikdy to nebude fungovat. Majitel a CEO musí jednat v tandemu a postupovat jako jeden tým. Proto si musí sedět osobnostně i lidsky. 🤝

Neříkám, že nikdy nenajmeme jako interima člověka z korporátu, ale nemáme s nimi zkrátka zatím dobré zkušenosti. Kdykoliv jsme někomu takovému v minulosti dali šanci, dopadlo to tragicky. Manažeři z korporátu jsou zvyklí fungovat podle direktiv: za prvé, za druhé, za třetí.

Když měl pak korporátní člověk řešit náhlý problém ve střední firmě, ptal se nás, kde máme směrnice…Bez nich totiž ani ránu. ❌

Lidem hrozně moc chybí trpělivost. Všímám si toho dnes a denně. Chtějí všechno hned a když to nejde, okamžitě jsou frustrovaní. Takhle ale přece svět nefunguje. Nic, co má opravdovou hodnotu, se nestane přes noc. 👇

 Firmy jak vystřižené z raných devadesátek. Poznáte je většinou velice rychle už podle interiéru pamatujícího minulý režim, který si můžete důkladně prohlédnout, když stoupáte do horních pater po typických komunistických schodech. 😃

Dostal jsem otázku, zda se nebojím, že brzy začne řídit firmy umělá inteligence 🤖 a my v JPF přijdeme o práci.

No upřímně, opravdu se toho nebojím. Myslím si, že ředitel malé nebo střední firmy bude nahrazen až jako úplně poslední.

Čím dál víc lidí mi říká, že jsme vlastně vytvořili jedinečnou službu. Trochu jsem se nad tím zamýšlel a musím jim dát za pravdu. 👇

Interim management tu před námi už samozřejmě existoval, v drtivé většině případů se ale jednalo o dodávání pozic do středního managementu v korporátech. My ale z 99 % dodáváme výkonné ředitele, kteří firmy řídí, a tím jsme na trhu unikátní. 👍

Když jsme se rozhodli vstoupit na polský trh 🇵🇱, vycházeli jsme z předpokladu, že pokud je v Česku 45 až 50 tisíc malých a středních firem, tak v Polsku jich bude čtyřikrát víc, protože je to zhruba 4x větší trh.

Nedávno jsem slyšel pravidlo, které hezky shrnuje to, o co se po odchodu z operativy snažím. Jmenuje se TY-MY-JÁ. 👇

Naši interimové jsou z 99 % muži a my bychom to chtěli změnit, jen se nám těch žen tolik nehlásí. Třeba si říkají, že je to mužský svět a ta práce jde jen těžko skloubit s rodinou. Tak to ale není. 👇

Teď je ve firmách velký tlak na plošné zvýšení mezd. 💰 Požadavek ze strany zaměstnanců je to pochopitelný, je ale potřeba mu nepodléhat.

Víte, jak často se nám stává, že přijdeme do firmy, která je v potížích, a zjistíme, že všichni lidé tam jedou na fixu? Všichni jsou v pohodě, jenom majitel přemýšlí, kdy si to hodí. ❌ Pak člověk přijde do firmy, kde všechno šlape jako na drátkách a celá společnost se sune dopředu jako ledoborec.

Znám několik lidí, kteří měli velmi dominantní matku nebo otce a nadosmrti je to poznamenalo. Dochází k tomu překvapivě často. Muž (nebo žena) je zvyklý být boss, řídí firmu a všichni skáčou tak, jak píská. Business je tvrdá disciplína a někdo prostě lidi řídí bez skrupulí, když to řeknu hodně eufemisticky. 👇

JPF teď letí dopředu jako střela 📈 a já se snažím o to, aby ten růst byl co nejvíce řízený a udržitelný. Hlavně kvůli našim lidem. Jejich zápal pro věc je teď neskutečný, ale já už myslím trochu dopředu a snažím se, aby je to neomrzelo. Chci, aby se neutavili, nevyčerpali, nepřetáhli.