Možná to někomu bude znít divně. A dokonce i někteří naši interimové to možná neuslyší rádi.
Ale je to tak.
Ti, kteří se dokáží zapřít. Ti, kteří dokáží trpělivě snášet nepřízeň. Ti, kteří se dokáží pokořit. A zároveň pracují dál na tom, aby dotáhli do konce vytýčené úkoly a cíle.
No a teď to správně dovysvětlit, ať to pochopíte co možna nejlépe a nejpřesněji, jak je to myšleno. Ideálně asi na příkladu.
Na začátku covidu dostal jeden náš IM zakázku daleko od svého bydliště. Standardně se snažíme tak hodinu, max. hodinu a půl dojezdu od domova. Ne vždy to ale jde. Nikoho nenutíme, jen se zeptáme, zda bere projekt, když je to od domu (v tomto případě) hodin pět. Tento konkrétní kolega řekl: "Beru". Teprve na konci projektu se mi svěřil, že když projekt začínal, čelil takovým problémům, že průměrný smrtelník by to vzdal. On ne. Navíc si nestěžoval. Když jsem se ho zeptal, proč mi o tom neřekl, odpověděl něco ve smyslu, že mám svých starostí dost. Tento rozhovor s ním probíhal hned poté, co jsem mu nabídl senior interim manažerskou pozici, což je supervize našich projektů u klientů. Ne nadarmo jde nahoru. Lídr se zapře a zvládne, co je třeba a nemluví o tom. Tak se rodí jeho síla, která se v čase neomylně projeví i ve fyzické realitě a daný člověk stoupá nahoru.
Takových příkladů mám za těch 15 let desítky. Víte, co je na tom nejzajímavější? Že tito naši lidé jsou top lidi. Top manažeři. Top profíci. Mají za sebou úspěchy. Mají pozice. Zažili slávu, materiální úspěch. Mají status v manažerském i osobním životě. Kvalitní, zkušení, skvělí lidé. A přesto nebo možná právě proto jsou ochotní a připravení zvládat těžkosti, o kterých by jiní řekli, že to nemají zapotřebí. Oni ale ví. A co ví? Že to vše historicky i dnes, co dokázali a dosáhli, bylo a je jen díky tomu, že si nehrají na primadony. Staví se dál k problémům čelem. Naučili se to tak. A zvládají je, krok za krokem, navzdory nepřízni a těžkostem, kterým čelí.
A toho si moc vážím. 🙏
interim manažer
