Měj jsem dvě zajímavé diskuze.
Týkaly se toho, co by byznysman, ať už podnikatel či top interim manažer, měl dělat doma v rámci běžného chodu rodiny/domácnosti. Úplnou "náhodou" jsem se o tom bavil v rozmezí dvou hodin s dvěma úspěšnými muži. Jeden je majitelem úspěšné firmy s obratem půl miliardy, druhý je jedním z nejlépe vydělávajících živnostníků v zemi.
S jedním jsme se shodli, že manželky a děti nezajímá, co děláme ve světě. Zajímá je prioritně, co děláme doma. Doma jsme především manželé a tátové. Lidé, od nichž se jaksi přirozeně očekává, že dostojí své roli. A ta role doma se nejmenuje "podnikatel", "manažer". Jmenuje se "manžel", "otec". Což znamená přispívat v domácnosti k normálnímu chodu, zapojovat se. Ano, v rámci efektivity a optimalizace si můžete možná objednat a zaplatit službu typu úklid domácnosti, hlídaní dětí, kroužky, různé příměstské tábory, pobyty, prestižní internátní školy, hodinového manžela... Marně v tom hledám, kde je v tom rodina. A co vlastně tedy znamená, že jsme rodina. Pak už je jen krůček k tomu, objednat si ze strany muže placenou společnici a ze strany ženy v bledě modrém to samé.
O chvíli později jsem se bavil na stejné téma s druhým úspěšným mužem. Ten na zmínku, "něco opravit" apod. rychle prohlásil: "Cože, manželky podnikatelů/manažerů neví, jaká je jejich hodinovka?" Řekl jsem mu, že podle mě lidi doma nezajímá vaše hodinovka. Zajímá je, kdo jste, jaký jste člověk, jak se chováte. Nakonec jsme se shodli, že ve finále, kdo jste, jaký jste, jak se chováte, vlastně zajímá i lidi ve firmě. Peníze jsou jedna věc, ale jestli pracujete/žijete s byznysovým egomaniakem nebo normálním člověkem, to je pro drtivou většinu lidí naprosto zásadní.
A tak, jak zmínila kdysi jedna známá top byznysmanu, když jí odmítl s něčím malicherným pomoct se slovy: "Víš vůbec, jaká je moje hodinovka?" Odpověděla: "Zařaď se zpátky do lidstva."