Tohle je velmi zajímavý fenomén, všimli jste si ho někdy? Když lidé začínají podnikat, snaží se, jak mohou, buší do toho od rána do noci a jedou tzv. do plných. Mají focus, řeší každý detail a docela dobře i počítají. 👇
Pak ale dojde k tomu zvratu. Dostaví se totiž úspěch. A s ním přijde i sebeuspokojení. Člověk najednou přestane některé věci řešit. Už se mu nechce vyřizovat tuhle banalitu nebo se štrachat 200 km na schůzku, ze které „beztak nic nebude“. Přestane urputně hlídat náklady a stane se, troufnu si říct, až trestuhodně velkorysým. ❌
Na bankovním účtu už je pěkná finanční rezerva, tak proč urgovat dlužníky? Podnikatel, který dříve neplatičům už den po splatnosti skákal po hlavě a udělal první poslední pro to, aby zaplatili včas, najednou nějaký ten týden nebo měsíc neřeší.
A teď si představte, jaký takové chování vysílá signál dovnitř firmy. Pokud takto laxně k věcem začne přistupovat majitel firmy a tvrdou disciplínou nedrží ostatní na uzdě, jak dlouho myslíte, že bude trvat, než jeho přístup „na pohodu“ přijmou jako svůj vlastní? 🤔
Tohle je jeden z důvodů, proč se po několika letech od svého založení spousta firem dostane do potíží. Je dobré se nad tím zamyslet.
strategické řízení podniku
