Blog

Ten moment, kdy mě to opravdu chytlo, byl přechod z operativy do strategie. Neřeším už každodenní exekutivu, ale hodně přemýšlím, jak vše posouvat dál. Kupuji další nadějné společnosti a neustále řeším lidi. Bez těch to prostě nejde.

Nedávno jsme měli v J.I.P. pravidelný roční strategický workshop. Odnesl jsem si z něj především obrovskou hrdost na svoje lidi. Teď už si troufnu říct, že v J.I.P. máme zajetý tým lidí, kteří vědí, co mohou jeden od druhého čekat. Nesmírně mě potěšila jejich angažovanost a atmosféra, kterou se nám podařilo vytvořit. ?

Jednou ročně jezdím na 3-4 dny do ticha. Začal jsem s tím již v roce 2008 a protože to na mě má blahodárné účinky, přivedl jsem k tomu v následujících letech celou řadu podnikatelů. Vždycky říkám, že v prostorách kláštera přemýšlím, co s načatým životem. Řeším rodinu, podnikání a můj vztah s Bohem. ?

Může podnikat úplně každý, nebo na to musíte mít alespoň trochu talent? Já vždycky s radostí říkám, že dělat business je o 1 % inspirace a 99 % perspirace. To je rozdíl mezi úspěchem a sněním. Ostatně, já to nevymyslel, autorem výroku je slavný Thomas Alva Edison. ?

Často se kope do korporátů, ale všimli jste si jedné věci, kterou mají skvěle zvládnutou? Ukažme si to na příkladu. Vezměte si malého eshopistu, který sám prodává produkty ze svého bytu a sklad má v lepším případě dole ve sklepě, v tom horším vedle postele v ložnici. A teď se něco nepovede a Vy mu voláte a žádáte zjednání nápravy. ?

Někteří zakladatelé startupů mají naprosto megalomanské vize. Vemte si třeba Adama Neumanna, zakladatele nechvalně proslulého startupu WeWork. Ten se nespokojil s tím, že zrevolucionizuje prostředí kanceláří a coworkingu. Naopak, měl vizi, že se svou firmou pozvedne vědomí celého světa a stane se jeho „prezidentem“. ?

Zvláště v těch menších může takové dosazení klíčového pracovníka, jehož jedinou kvalifikací pro danou funkci je, že je bratr majitele, způsobit v tom nejhorším případě až její rozklad. Takový člověk je často nekompetentní a svou (ne)činností vytváří neskutečný a zbytečný chaos a zmatky, což zbytek týmu neuvěřitelně demotivuje. ❌

Proč majitelé tak často nekomunikují se svými zaměstnanci?Před časem v jedné firmě obchodní oddělení připravovalo nabídku pro jednoho ze svých předních zákazníků. Protože šlo o opravdu velkou zakázku, tak ji ještě před odesláním poslali majiteli ke kontrole, ten se jim k ní ale ani po urgencích nevyjádřil. ?

Možná jeden teoretický post, který je pro mě díky posledním dnům ale víc reálný, než by se na první pohled mohlo zdát. Poslední dny byly velmi výživné.

Silná osobnost, nebo chcete-li skutečný lídr, je tím silnější a tím víc v klidu, čím víc je mentálně připravený na porážky (i když chce vítězit), kritiku, nezdar, selhání a poznání toho, jak se mýlil. A na to můžete být připraveni jen tehdy, když zažijete dostatek porážek, selhání, omylů, kritiky i prozření a pravdivého poznání o sobě samém.

Chcete podnikat? Chcete vydělávat hodně peněz? V tom případě ihned začněte investovat do svého vzdělání. Bill Gates nemá problém povolat top odborníka z daného oboru, zavřít se s ním do jedné místnosti na několik hodin a zaplatit mu 10 000 dolarů za to, že mu řekne to nejdůležitější, co o daném problému ví. ?

Ach ty porady. Někde jsou schopni je nedělat vůbec a jinde jimi tráví tolik času, že na práci jim už ho moc nezbývá. Obojí je samozřejmě špatně. ?

Porady jsou naprosto klíčové, musí být ale efektivní! Pokud efektivní nejsou, znamená to, že tam chybí moderátor, který by zabraňoval smyčkám, a diskuse se tak často točí v kruhu. ?

Prý se mi to snadno mluví, když už jsem „za vodou“. Dostal jsem otázku, co bych dělal, kdybych o všechny svoje firmy i veškeré peníze přišel.

Snažím se v tom trošku zorientovat.

V médiích psali:
Antivaxeři – termín pro grobiánské, agresivní a militantní odmítače očkování, nikoliv pro lidi, kteří se prostě jen nechtějí očkovat.

"Jako majitel jsem mimo jiné na pozici obchodního ředitele. A já vím, že v tom nejsem dobrý. Neumím to. Jsem v tom brzdou pro firmu."

"Neumím řídit firmu. Neumím to s lidmi."

"Nejsem žádný velký podnikatel. Řídit firmu mě nebaví. Chtěl bych dělat spíše něco jiného..."

Četl jsem, že multipodnikatelé, to znamená lidé, kteří nemají jednu firmu, ale vlastní jich hned několik, mají 3–4x větší šanci, že v podnikání uspějí. Tohle bych se nebál podepsat. Je za tím stupidní, ale zásadní myšlenka: ti podnikatelé totiž nepracují ve firmě, ale na firmě. ?

Napadlo vás někdy, proč se firmy tolik honí za obratem, když mají kolikrát naprosto směšný zisk? Já za tím vidím tři věci. ?

Můj pradědeček Jan měl sen dostat se do Spojených států a vydělat tam pořádné peníze. Ten sen mu nedal spát, a tak se jej rozhodl zrealizovat. Nasedl proto na loď, ale udělal zásadní chybu, loď totiž plula místo do Severní Ameriky do té Jižní. ?️

Na lodi dostal mořskou nemoc, posádka objevila, že je černý pasažér, takže si jízdenku musel odmakat, ale nakonec spočinul na pevnině. Tuším ve Venezuele.

Tak já vám nevím. Myslel jsem si, že mám přátele. Sektáváme se cirka 1x za kvartál. Skupina, asi 10 lidí. Všichni jsme z byznysu. Všechny nás pojí společné hodnoty. Podobné pohledy na věci a život. Společné příběhy. Sdílení do hloubky. Radosti, starosti, problémy. Vše fungovalo. Až doposud. Myslel jsem si.

„Podnikat je nejlepší v lichém počtu a tři už jsou moc.“ Něco na tom bude. Dva majitelé, kteří začali spolu, teď mají každý kancelář na opačné straně továrny…aby spolu vůbec nepřišli do styku. Jeden z nich dorazil do práce, a protože už ho dlouho štval zaměstnanec, který dle jeho úsudku nadržoval druhému ze společníků, prostě ho vyhodil. ?

Milan Pech je ostřílený manažer, který si během své kariéry prošel vrcholovými pozicemi v českých i zahraničních firmách. Teď působí jako interim v JPF. Udělali jsme s ním krátký rozhovor. Věříme, že vás inspiruje.

Psal se rok 2016 a byl jsem těžce zavalený operativec. V mailu mi přistála poptávka na řízení firmy, která vyrábí jakési 3D tiskárny. Měl jsem spoustu zakázek, tak jsem to odložil, a nakonec i zapomněl odpovědět. Když jsem po letech četl o panu Průšovi, říkal jsem si: „No to snad ne, že to nebyl on.“ Vyhledal jsem roky starý mail a vskutku, opravdu se jednalo o dnes slavnou firmu Průša Research. ?

Tak nám tu o interim managementu kolují pěkné předsudky. Pojďme je vzít jeden po druhém. ?

Potkávám je dnes a denně. Rozběhnou firmu a jak firma roste, oni běží a desetibojují rychleji a rychleji, dokud nepadnou na ústa vyšťavení natolik, že už nemají pomyšlení ani na sex. Jsou to vrchní operativci, kteří musí u všeho být, a chlubí se tím, že makají 18 hodin denně, protože bez nich by firma nepřežila. ?

Řešíme teď hodně mezigeneračních výměn ve firmách. Nedávno mi zavolali dva majitelé, oba přes 60 let, s tím, že nemají firmu komu svěřit. V dětech ideálního kandidáta nenašli a báli se, že když vezmou někoho z venku, může to skončit kolosálním průšvihem. ?

Když tak sleduji startupovou scénu, trochu mi přijde, že už nejde o podnikání, ale o takovou hru, jak naraisovat co nejvíce peněz. První kolo, druhé kolo, třetí kolo. V mezičase příprava na další round financování, cizelování prezentací a radost z dalšího fundingu. ?

Současné inflační prostředí je pro firmy peklo. Ceny v Česku rapidně rostou. ? V září inflace podle dat ČSÚ stoupla na 4,9 % a očekává se její další růst i v následujících měsících. Ceny průmyslových výrobců se v září zvýšily dokonce o 9,9 %, což představuje nejvyšší nárůst od roku 1993.

Ve firmách, které řídíme, zavádíme tzv. Blacklist. ? Na tento seznam je nutné dát veškeré činnosti, které majitel firmy dělá nerad. Pokud je totiž dělá nerad nebo je vyloženě nesnáší, velmi často je také dělá nahodile nebo nesprávně. Někdo třeba nerad dělá porady nebo komunikuje s jednou částí firmy.

"Snažím se rozdat všechnu práci tak, aby na mě žádná nezbyla."

Proč tolik firem řeší konkurenci? V čem jim to přesně pomůže? Často na to mají vyhrazeného člověka nebo dokonce celý tým. Dle mého je to zbytečné plýtvání lidskými zdroji. V centru zájmu by mělo vždy být následování firemní vize, nikoliv nahodilé bojůvky s konkurencí. Vezměte si to třeba na příkladu mojí firmy. ?

Lidské ego je neskutečně silné. Někteří majitelé raději nechají svoji firmu padnout, než aby uznali, že nejsou neomylní a nechali si pomoct. Těch případů jsem zažil už tolik, že bych o nich mohl napsat knihu. Přišli jsme třeba do firmy, začali dělat změny a už po 3 měsících byl vidět jasný progres k lepšímu. To ale majitel neustál. ?

Docela často slýchávám povzdechy, že ty podmínky tady v Česku pro podnikání nejsou úplně ono, že na tom Západě je to zkrátka o ničem jiném a že se to nedá vůbec srovnat. Já to takhle nevnímám. Myslím si, že podmínky jsou tu skvělé, jen Čechům těžce chybí sebevědomí. Geny nezapřeme, dlouho jsme byli rolníci, a tak se pořád cítíme jako poddaní. ?

Petr Sedláček je špičkový manažer s více jak 25letou praxí v průmyslu, a to zejména ve strojařině. Teď působí jako interim v JPF. Udělali jsme s ním krátký rozhovor, věříme, že pro vás bude přínosný.

Berete každého klienta nebo si vybíráte? Jaká máte kritéria? Chcete bezproblémovou spolupráci? Nebo se rozhodujete podle toho, jaký zisk z něj budete mít? Já mám jednoduché pravidlo: začnu pracovat pro nového klienta pouze v případě, pokud pravděpodobnost, že mu dokážeme pomoci, je alespoň 80 %. Pokud je to méně, tak ho prostě odmítnu. ?

Žil byl u nás ve vsi jeden učitel. Od mládí mu vtloukali do hlavy, že musí jednou učit, tak to opravdu vystudoval a učit začal. Když mu bylo 27, tak si řekl: „Víte, co si všichni můžete?“ Učitelství pověsil na hřebík a začal pást ovce. ? Na začátek si jich koupil rovnou třicet…a do roka mu všechny zdechly.

Podnikatelské myšlení v Česku neuvěřitelně chybí, proto jsem si řekl, že zkusím přiložit ruku k dílu a něco s tím udělám. Kde ale začít? Rozhodl jsem se začít tam, kde to všechno začíná. Ve školce a na prvním a druhém stupni základní školy. ?‍?

Když se tak zamýšlím, od kdy se mi začalo opravdu dařit a firma se rozjela dramaticky směrem vzhůru, dovede mě to k momentu, kdy jsem začal mít 100% fokus na to, koho si pouštím do firmy. ?

Abyste měli fungující business, potřebujete jednu ze tří konkurenčních výhod:
?1) Unikátní produkt nebo službu
?2) Nejlepší cenu na trhu
?3) Excelentní vztahy se zákazníky

Podnikání není jenom o tom, jestli vydělám nebo prodělám. Je to mnohem hlubší záležitost, která ovlivňuje lidské životy. A někdy i doslova. ?

„Chlapi, naprosto vážně a na rovinu, než jste přijeli, uvažoval jsem o tom, že si to půjdu hodit.“ Firmě jsme pomohli, majitel žije, ale víc k tomu z pochopitelných důvodů neřeknu. Chtěl jsem tím pouze ilustrovat, že vést business může být obrovskou zátěží na psychiku člověka.

„Jak rychle nám dokážete pomoct? Potřebujeme to vyřešit okamžitě.“ Bohužel, představa, že přijedeme k vám do firmy, nalejeme do ní náš speciální firemní olej a firma bude okamžitě vzkvétat, je moc hezká, avšak naprosto nereálná.

Eva je naše regionální ředitelka obchodu, která o sobě říká, že neprodává, ale jen pomáhá lidem. V minulém působišti řídila 55 lidí, teď rozvíjí obchod v JPF. Udělali jsme s ní krátký rozhovor, třeba vás inspiruje.