Blog

Umění není vydělat hodně peněz. Umění je z toho nezblbnout. Viděl jsem hodně podnikatelů, kterým se to podařilo, i hodně těch, které bohatství zničilo. 👇

Rozdíl mezi nimi je jediný: ti první chápou rozdíl mezi úspěchem a uspokojením. Úspěch je zpětná vazba, kterou vám dává okolí, „když to dokážete“. Máte nadité konto, jezdíte pěkným autem, poplácávají vás po ramenou, zvou vás do podcastů nebo do televize.

O svých lidech nikdy nemluvím jako o zaměstnancích a nikdo z vedení firmy tak nesmí činit. Ptáte se proč? Je to jednoduché, naznačuje to jasnou podřízenost: já dávám příkazy a ty je plníš. Já rozhoduji, ty vykonáváš. 👇

Proč vám žádný poradce v krizi firmu nezachrání? No to je jednoduché, pojďme si to ilustrovat na malém příkladu. 👇

Představte si, že stojíte na úpatí propasti a když se ohlédnete, vidíte, jak se k vám blíží rozzuřený medvěd. 🐻 Jediný způsob, jak uniknout jisté smrti, je přeběhnout po laně na druhou stranu. Jak to ale udělat?

Bavil jsem se s člověkem, kterému zkrachovala firma. Krach firmy. Věřte mi, nic příjemného. Těch návazných důsledků a dopadů na tolik životů. Pro podnikatele. Pro zaměstnance. Pro okolí. Pro dodavatele i odběratele.

Lidé se mě občas ptají, jak jen za tak krátkou dobu poznáme, kteří lidé ve firmě jsou tahouni a kteří se jenom vezou nebo jí dokonce škodí. 👇

Dá se to poznat celkem rychle, určitě v řádu měsíců. Začínáme tím, že zadáme úkoly a kontrolujeme, zda a v jaké kvalitě byly splněny. Pokud se tak stalo, všechno je v pořádku, pokud ne, řešíme dál.

 Interim manažer opravdu nemůže být každý. Pokud chcete svoji firmu dostat z potíží nebo ji dramaticky nakopnout, potřebujete k tomu vhodný typ manažera. 👇

Pojďme se podívat, jak se liší tzv. rozjížděči a udržovači.

Můj malý syn za mnou přišel a říká mi: „Tati, už to mám, budu taky podnikat. Postavím si na kousku zahrady kurník a budu chovat slepice.“ 🐔

Odpověděl jsem mu: „A ten kousek pozemku si ode mě chceš pronajmout nebo koupit? Tržní hodnota je odhadem 600 tisíc korun.“ Zůstal na mě koukat s nevyřčenou otázkou, co jsem to za otce. 😃
 

Dle statistik nepřežije mezigenerační obměnu víc než 2/3 firem.

Nedávno jsme měli jednání s majitelem firmy, kterému je 68 let. Aktuálně bohužel tráví více času v nemocnici, než ve firmě. Firmu nikomu předat nechce. Jeho slova: "Já to tu potáhnu až do smrti. A potom, ať si to řeší potomkové." Možná i díky tomuto přístupu mnoho firem nezvládne předání z otce/matky zakladatelů na potomky.

Myslím si, že se to týká nás všech. Všichni bychom se měli učit dělat se správným mindsetem mnohem víc chyb. Chybujeme obecně hrozně málo, a proto se v životě neposunujeme tak rychle dopředu. 👇

Měl jsem teď na pohovoru nabušeného kandidáta. Hledáme country manažera pro Polsko a na to potřebujeme někoho opravdu prvotřídního. 👌

Tento muž měl tolik zkušeností, že bych ho mohl poslouchat i několik hodin. On se na mě v jednu chvíli podíval a řekl mi: „Pane Jemelko, povězte mi, jak se Vám vůbec podařilo vybudovat JPF?“

Proč má teď tolik podnikatelů pocit, že by jim měl nějak pomáhat stát? 🤷‍♂️

Radek Špicar to nedávno moc hezky řekl ve Forbes: „Firmy zpohodlněly, dostávaly jisté zakázky ze zahraničí a kvůli chybějícím pracovním kapacitám se začaly předhánět v navyšování mezd. Růst mezd dlouhodobě převyšoval růst produktivity práce, přibližně o polovinu.“

Někdo prostě nedokáže odejít na vrcholu.
To platí ve sportu i v podnikání. Lidé se za každou cenu drží toho, co dělali celý život, a nakonec odchází s potupou a ponížením. 👇

Poptáte služby u dané firmy a oni vás odmítnou!
Říkáte si: „No tak to si snad dělají legraci? Jejich reklama na mě vyskakuje všude a když jim napíšu, tak oni moje peníze nechtějí? Proč je teda vůbec na tu svoji propagaci vyhazují? 🤷‍♂️

Jak kontrolujete svoje zaměstnance? Mně je v zásadě jedno, kde moji spolupracovníci jsou nebo kdy svoji práci dělají. Mají ode mě nevídanou volnost. Chci po nich jediné: aby doručili výsledky. 👇

,,Pane Jemelko, musíte nám pomoct, firma nám jde od 9 k 5 a tatínek už to nezvládá. Musíte nás zachránit.“

„Šéfe, inflace je 10 %, potřebuji zvýšit plat.“ 💰
Tak tuhle větu teď slýchá čím dál více majitelů firem. A pokud ne, tak ji brzy uslyší, tlak na zvýšení mezd se totiž bude dále stupňovat. Kdo tomu tlaku podlehne, vykope si dost možná vlastní hrob. 👇

Obchodní partner se mě ptá: „Jiří, vy zvládáte tolik věcí najednou, jak to děláte? Kolem mě si všichni stěžují, že mají spoustu plánů, ale nemají na ně čas.“ 👇

Času máme všichni stejně. Nemám kouzelné přesýpací hodiny ⌛ jako Hermiona Grangerová z Harryho Pottera, kterými bych si vždycky otočil, abych mohl být na více místech najednou.

Dostal jsem otázku, na kterou není vůbec lehká odpověď: „Pane Jemelko, jak dostanete ze svých lidí maximum, aniž byste jim ublížil?“ 👇

Na tohle neexistuje žádná poučka ani léty prověřený postup. To se prostě musí zkusit. Často vyzkouším člověka na jedné pozici a on mi doslova pod rukama rozkvete do něčeho úplně jiného. Obecně je ale potřeba co nejlépe otestovat potenciál daného člověka.

Rapidně teď expandujeme na Slovensko. 📈 Udělali jsme tam marketingovou kampaň a v poslední době spustili několik projektů: řídíme menší společnosti i miliardové firmy.

Je zajímavé všímat si rozdílů mezi českými a slovenskými podnikateli. Jsme si hodně blízko, ale v některých věcech se zkrátka lišíme.

Celkem mě fascinuje, kolik lidí se dokáže jako ten sliz přelévat z jednoho dne do druhého. Nají se, vyspí se a přežijí další den. A ještě si postěžují, že život je nuda. Chybí jim totiž jedna podstatná věc. 👇

"Kdyby jsem byl pane Jemelko na své lidi ve firmě tak tvrdý, jak jsem na sebe, nikdo by ve firmě nepracoval."

 Startovali  jsme spolupráci s retailovou firmou o tisíci zaměstnancích a na konci dne zazněla výše uvedená slova. Ta mě zaujala natolik, že jsem se majitele firmy ptal dál: jak to myslí, jak vlastně začínal a jak vypadá jeho denní život dnes? Abych ho lépe pochopil...

Nemám žádný plán B. Mám jenom plán A. Nechodím do všeho. Ale když se pro něco rozhodnu, jdu do toho naplno a snažím se najít cestu, jak prorazit. Nebouchám hlavou o stěnu, ale zkouším najít dveře nebo okno. A když je nenajdu, beru kladivo. 🔨

Někdy se majitel firmy, kterou řídíme, jen velmi těžko vzdává každodenní operativy. My k tomu máme obrovský respekt. Je to v zásadě už psychologická závislost. 👇

Představte si, že 20 let dřete od rána do noci, abyste vydupal něco z ničeho, potíte krev a dáte tomu úplně všechno. Máte pocit, že s vámi to vše stojí a padá. A najednou máte být odpojen? Na to se moc tvářit nebudete, síla zvyku je totiž obrovská.

No, nejsou to lehké časy. Posledních pár dní jsem zčásti trávil kontrolními dny u klientů. A nejsou to veselé příběhy. Jednomu klientovi zahučely peníze ve Sberbank, dalšímu padnul business o 50 %, protože vyvážel do Ruska, a v řadě firem doslova visí negativistická nálada ve vzduchu. 👇

Spousta podnikatelů se bojí o svůj standard. Když měli holý zadek, nebáli se a šlapali do toho naplno. Jen vydělají pár milionů, jejich chování se začne dramaticky měnit. Ovládne je strach. 😨

Vozí se v luxusním autě, mají pěkné bydlení a nechtějí o to přijít. Začnou konzervovat místo toho, aby expandovali.

Co prodává? Dobrá cena, nebo kvalitní produkt? Obchod se špatně učí, myslím si, že člověk se v něm může zdokonalit jen do určité míry. Základem je mít dar od Boha, a ještě jednu věc, o které Vám chci dnes povědět. 👇

Spousta ředitelů je přesvědčena, že lidé jim z firmy odchází kvůli tomu, že jim jinde nabídnou více peněz. 💰

Nene, přátelé, ten problém je úplně jinde. Chcete vědět kde? Tak se podívejte do zrcadla. Ano, jste to vy. Odcházejí právě kvůli vám!

Měl jsem seminář o řízení firmy. O podnikání. V jeden okamžik jsme se dostali k tématu, že práce musí vás i vaše lidi bavit. Pokud vás či vaše lidi nebaví, máte dvě možnosti.
Přenastavit rozdělení činností, resp. delegovat ten konkrétní výsek práce někomu, koho baví. Nebo v té činnosti najít zalíbení. Mnoho věcí je totiž o zvyku a o přístupu v hlavě.

Spousta firem své lidi přetěžuje. A to nemluvím jen ze své vlastní zkušenosti. Potvrzují to i průzkumy: výrazný stres v práci zažívá zhruba čtvrtina zaměstnaných. Firmy přitom často přetěžují svoje nejlepší pracovníky, protože jsou schopní, chtějí pracovat a příliš si nestěžují. 👇

Umíte si vybírat boje? Do kterých jít a které přenechat jiným? Představte si řeku, ve které je spousta velkých kamenů a vy chcete přejít na druhý břeh. Můžete si přece vybrat, na který šlápnete a který raději obejdete. 👇

Nechci znít jako posel špatných zpráv, ale nedávno jsem to říkal už v rozhovoru: „Jsem přesvědčen, že to, co nás čeká, je naprosto nesrovnatelné s tím, co jsme zažívali posledních 10 let.“ 👇

Myslím, že můžeme sáhnout do myšlenkové skříně, a tak trochu otřepat slavnou Klausovu větu, že nás čeká utahování opasků. A přiznejme si to, v současné době na něco takového rozhodně nejsme zvyklí.

Ó to ego vládne světu, přátelé, a škodí, kde může. O kolik by ten svět byl jednodušší, kdybychom ho neměli a dokázali se rozhodovat čistě podle toho, co je přínosnější pro nás a naše okolí, a nikoliv podle toho, zda takové rozhodnutí nějak neurazí naši ješitnost. 👇

„Proč podnikáte?“ „Chci vydělat peníze.“ „Tak to pravděpodobně neuspějete.“ Vydělat peníze je prostě nedostatečný motiv. Peníze byly, jsou a vždy budou pouze prostředek k něčemu. 👇

Čeká nás dvojciferná inflace. 📈 Výrazně rostou i ceny výrobců. V lednu např. ceny průmyslových výrobců narostly na 19,4 procenta z prosincových 13,2 procenta, což překvapilo nejednoho analytika. Není tedy už snad ani jeden vstup, který by nezdražil: energie, lidi, suroviny, doprava… Spousta firem proto teď řeší, co s cenami. 👇

Jak ve firmě přistupujete k inovacím? Já osobně moc nevěřím, že existuje externí poskytovatel, který by je k vám do firmy přinesl. I o nás v JPF často v nadsázce říkám, že my jsme ti pragmatičtí manažeři všedního dne. 👇

Máme teď velkého klienta, který se díky několika špatným rozhodnutím dostal až na pokraj vězení. Byl to těžký zápas, ale zdá se, že z nejhoršího jsme venku. Z mnoha desítek milionů dluhů postupně firmu taháme do plusu, splácíme závazky a podařilo se nám obnovit stabilní cashflow. 👇

Dostal jsem otázku, zda mám v životě ještě nějakou nenaplněnou ambici nebo sen, který bych si rád splnil. Odpověděl jsem, že bych rád umíral obklopen svými dětmi, jejich dětmi a jejich dětmi, až mi bude 92 let. 👇

O našem oboru panují fakt zajímavé mýty. Jeden z nich je, že přijdeme do firmy a začneme škrtat a škrtat. Náklady, lidi, všechno seškrtat, ať nám ta firma zase hezky šlape. 👇

Tolik úspěšných podnikatelů jim podlehne. Typická situace: vybuduji velký úspěšný business v oboru, kterému dobře rozumím, a tak si řeknu, že si začnu plnit dětské sny, a to podnikání rozšířím o něco romantického. 👇

Start mého podnikání vypadal asi takhle: sedl jsem si ke stolu, vypsal jsem si firmy, které bych chtěl oslovit, a zvednul jsem telefon. Jednu po druhé jsem je začal oslovovat a snažil jsem se dostat na osobní schůzku. 👇